Naše motivy
JASOŇ ČERVENOOKÝ
Kdo by neznal scénku z filmu Do hlubin študákovy duše, kde se profesor Matulka rozplývá při státní zkoušce nad exempláři jasoňů. A plným právem. Nutno dodat, že jasoň červenooký nikdy nebyl na českém území hojným motýlem a vždy se vyskytoval pouze ostrůvkovitě především v příhraničních oblastech. Jeho úzká vazba na živnou rostlinu – rozchodník, společně s postupným (ať už spontánním nebo cíleným) zarůstáním stanovišť způsobilo, že tento jedinečný motýl ve 30. letech na českém území vyhynul.
- Věděli jste, že jediným místem v ČR, kde se můžete potkat s reintrodukovanou populací jasoně červenookého, je kopec Kotouč v přírodní rezervaci Šipka u města Štramberk?
- Věděli jste, že ochranáři mají v Krkonošském národním parku vytipované lokality, kam by mohl být tento nezaměnitelný motýl vysazen?
Foto: JIRSÁK, Radomír. In: Jirsaphoto.cz [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné z: http://www.jirsaphoto.cz/fotogalerie/hmyz-pavoukovci-a-plzi/motyli/500-jason-cervenooky-parnassius-apollo.html?fbclid=IwAR1oN1Ne83_FYczL8SVEw9ZUanHtzAuvD6No0JLqvKlzfr_b3klKj8RhakE
KALOUS UŠATÝ
I kdybyste se snažili sebevíc, spatřit na vlastní oči kalouse ušatého je opravdu nadlidský úkon. A nic na tom nemění ani skutečnost, že se jedná o druhou nejhojnější sovu na českém území. O tom, že kalous ušatý nám sídlí prakticky za humny, se často dozvíme až v jarních a letních měsících, kdy se mláďata hlasitě dožadují potravy. Jejich naříkavý a písklavý hlas se v klidných večerních hodinách šíří opravdu daleko a tato scéna může často působit tajemným a pro někoho až úzkostným dojmem.
Věděli jste, že charakteristické uši kalouse se promítly i do latinského názvu otus? (Např. Otitis je zánět středního ucha).
Věděli jste, že kalouse ušatého je možné dobře vystopovat na základě množství trusu a vývržků v těsné blízkosti jejich oblíbených stromů?
Foto: SURŽINOVÁ, Monika. In: Fotonatur.eu [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné z: https://www.fotonatur.eu/clanky/informace-o-nekterych-zajimavych-druzich-ptaku-se-kterymi-je-mozne-se-setkat-na-sluknovsku/kalous-usaty-asio-otus/
KŘIŽÁK PRUHOVANÝ
Charakteristický kříž, kterým se honosí například křižák obecný, byste na křižáku pruhovaném hledali marně. Pro svůj typický žlutočerně pruhovaný zadeček je prakticky nezaměnitelný a co víc, nemusíte ho ani spatřit, abyste si byli jisti, že právě tento druh pavouka obývá vaši zahradu. Svou originalitu potvrzuje nejen vzhledem, ale i pavučinou, která je ve středové části doplněna o hustou bílou zakřivenou pásku, tzv. stabiliment.
Věděli jste, že křižák pruhovaný je na českém území nepůvodní druh, jehož značné rozšíření v posledních desítkách let je spojeno se sílícím oteplováním? (První jedinec byl objeven v 50. letech na Jižní Moravě. Od roku 1991, kdy bylo pozorováno velké množství jedinců poblíž Milovic, se křižák pruhovaný značně rozšiřuje po celé republice).
Věděli jste, že hlavním zdrojem potravy křižáka pruhovaného je spíše hmyz obývající travinnou vegetaci, tedy např. kobylky?
Foto: PRKNA, Pavel. In: Zeropixel.cz [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné z: https://www.zeropixel.cz/zp/foto.php?id=9536&aut=100419
OTAKÁREK FENYKLOVÝ
Otakárek fenyklový je právem považován za motýlího krále. Díky svému charakteristickému zbarvení a tvaru křídel je nezaměnitelný a s délkou předního křídla až 50 mm se řadí mezi největší denní motýly, které lze na českých loukách a zahradách zahlédnout. Housenka si ráda pochutnává na miříkovitých rostlinách, mezi které patří například mrkev nebo kopr. V současnosti jde o rozšířeného motýla, vyskytuje se ovšem spíše jednotlivě. V České republice je zákonem chráněný, díky jeho dobré adaptaci ke zdejšímu zemědělství není ohroženým druhem.
Věděli jste, že délka života dospělého motýla zpravidla nepřesáhne 1 měsíc?
Věděli jste, že latinské druhové jméno otakárka fenyklového odkazuje na jeho bojovné vlastnosti během námluv?
Foto: PLAČKOVÁ, Romana. In: Lepidoptera.cz [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné z: http://www.lepidoptera.cz/motyli/otakarek-fenyklovy-papilio-machaon-linnaeus-1758
RUMĚNICE POSPOLNÁ
Zná ji téměř každý, přiřadit správné jméno však zvládne jen skutečný milovník přírody. Mnohdy až apokalypticky vypadající červený roj ruměnic v úpatí starých lip je charakteristickým rozpoznávacím znakem. Vzhledem k tomu, že ruměnice s radostí konzumuje nejen sladké šťávy ze stromů, ale nepohrdne i uhynulým hmyzem a jeho vajíčky, považuje se plným právem za přínosný hmyz. Mnohdy velký počet jedinců může uvádět člověka do rozpaků, nicméně se jedná o neškodnou ploštici, kde především zadečkem spojeni pářící se jedinci dokážou vykouzlit úsměv na tváři.
Věděli jste, že výstražné červenočerné zbarvení není jen hříčkou přírody, ale že je ruměnice pro svoji odpornou chuť pro predátory prakticky nepoživatelná?
Foto: FIALA, Miroslav. In: Biolib.cz [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/image/id72613/
SLUNÉČKO SEDMITEČNÉ
Těžko bychom v živočišné říši hledali jedince, který se pyšní tolika lidovými názvy. U jmen popelinka, sluníčko nebo verunka byste možná přece jen tápali, o kom že to je řeč. Když se ale řekne beruška, zná ji každé dítě. Slunéčko sedmitečné. Posel jara a neúnavný konzument mšic. 7 černých teček na krovkách a celkově příjemný vzhled nám vždy vykouzlí úsměv na tváři. Děti jsou z ní nadšené stejně tak jako zahrádkáři. Pod romantickou podobou se však skrývá velký predátor, který za sezonu zkonzumuje jednotky tisíc mšic. Slunéčko je na českém území zastoupeno více druhy, které jsou však velmi variabilní co do počtu barvy i počtu teček.
Věděli jste, že berušky jsou schopny doslova udělat mrtvého brouka a tak zmást případného predátora? V ohrožení také vylučují páchnoucí sekret, kterým případného útočníka dokáží odradit.
Věděli jste, že počet variabilita teček u nepůvodních druhů berušek souvisí s teplotou, při které se líhnou?
Foto: Autor neznámý. In: Insect-foto.cz [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné z: https://www.insect-foto.com/klicova-slova/slunecko-sedmitecne-coccinella-4869.html
STRAKAPOUD VELKÝ
SÝKORA KOŇADRA
Nejčastější návštěvník našich krmítek. I tak lze charakterizovat patrně nejrozšířenějšího živočicha z třídy ptáků. Typický hlas sýkory koňadry na sklonku zimy je znamením, že ačkoliv jsou noci ještě mrazivé, jaro už je nezadržitelně za dveřmi. S výběrem místa pro hnízdění si sýkora koňadra nebere servítky a je schopná osídlit jak dutiny stromů, tak i poštovní schránky. V každém případě je vítaným společníkem všech zahrádkářů, v jarních a letních měsících ráda konzumuje hmyz, housenky i pavoukovce, na podzim a v zimě vyhledává převážně semena.
Věděli jste, že druhové jméno je odvozeno od slova konědra, tedy ten, kdo „koně dere“. Dříve se tak označoval pohodný, ras, který likvidoval uhynulá zvířata. Druhové jméno tak odkazuje na určitou bojovnost a dravost sýkory, která je opravdu obdivuhodná.
Věděli jste, že sýkory nerady sdílí krmítko s ostatními jedinci? Téměř vždy tak uvidíte v krmítku pouze jednu sýkoru.
Foto: Autor neznámý. In: Nsev-kladno.cz [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné z: https://www.nsev-kladno.cz/sykora-konadra-parus-major-381/
TESAŘÍK ALPSKÝ
Kdyby se vyhlašovala soutěž miss brouk, tesařík alpský by s přehledem vyhrál první místo. Tento elegantní, jasně modrý brouk s černými skvrnami na krovkách patří mezi skvosty české přírody. Tesařík alpský, který je přísně chráněný, je dlouhodobě úzce spojen s lokalitou Ralské pahorkatiny. V bukových lesích v okolí Bezdězu lze sice pozorovat i početnější výskyt tesaříka alpského, jedná se však o jedinou lokalitu na českém území, kde na něho lze v hojnějším počtu narazit. Vývojový cyklus tesaříka alpského trvá tři roky a samička klade vajíčka do starých stromů.
- Věděli jste, že dospělý brouk nepřijímá potravu a jeho život nepřesáhne 7 dní?
- Věděli jste, že tesařík alpský je za svého krátkého života velmi aktivní a pohyblivý brouk a letem překonávají desítky i stovky metrů?
Foto: VAHALA, Otmar. In: Biolib.cz [online]. [cit. 2023-03-13]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id97306/?taxonid=11042&type=1&fbclid=IwAR1DmenBPBi4WuuyGDbQ13nBEJdDxTgJCY9kzTM6zuJNuHsNcsgYk-gxR8k